Jak vzniká med

          Nektar a medovice ještě nejsou žádný med. Tento produkt vzniká teprve prací včel. Včela jazýčkem a sosákem hledá nektar a ukládá jej do medného váčku, který je česlem oddělen od žaludku. Při sbírání nektaru pro sebe spotřebuje jen velmi malou část z celého obsahu. Všechno ostatní odnáší do úlu na výrobu medu. Přitom ale přinesený produkt není hned uložen do buněk plástů. Včely si v úlu navzájem předávají nektar a tím se produkt zahušťuje a s výměšky hltanových žláz se štěpí na jednoduché cukry. Po uložení do buněk se začne odpařovat voda, což se urychluje několikerým přenesením. Jestliže včely přinášejí velmi řídký nektar, můžeme často pozorovat, jak si v úlu předávají obsah medného váčku ve formě kapek, které ta v pozici přejímající odsává ze včely předávající. Tento proces se může opakovat několikrát a má hodně společného se zráním medu. Avšak to už se v ní naplno rozběhl složitý chemicko-fyzikální proces, který lze rozložit na tři součásti:

1. Obohacení sladiny (nektar a medovice) o látky pocházející ze žláz včel-dělnic jako jsou enzymy, štěpící cukry, aminokyseliny, další látky ve stopovém množství - tuky, vitaminy skupiny B

2. Biochemické změny, při kterých dochází k štěpení disacharidů a vyšších cukrů na monosacharidy a nižší cukry

3. Fyzikální změny - zahuštění odpařením přebytků vody. Proces zahuštění je nutný k zabránění množení mikroorganismů. Takto je med konzervován na neomezeně dlouhou dobu. K zahuštění dochází jak aktivně tak i pasivně. Aktivně sladinu včely zahušťují pomocí svého trávicího ústrojí - střídavým vyvrhováním z medného váčku a zpětným nasáváním sosáčkem dovnitř, čímž sladinu obohacují o celou řadu enzymatických látek. Pasivní odpařování vody probíhá až po umístění do plástů, kam je ve velké míře ukládána především při velké snůšce. Teprve po patřičném zahuštění vzniká hotový med, který je včelami umisťován do medných plástů